Menu

Vyhledávání

Uživatel

< návrat zpět

FERRARI rss

Továrna byla založena původně automobilovým závodníkem Enzym Ferrari, který závodil za stáj CMN (Costruzioni Meccaniche Nazionali). Posléze pracoval jako mechanik a konstruktér u Alfy Romeo, kde v roce 1929 založil svůj závodní tým "Scuderia Ferrari", do kterého Alfa Romeo vložila své ambice a režii sportovních aktivit. Od samotného začátku využíval tým ve znaku černého vzpínajícího se koně na žlutém podkladu (barva modenské oblasti). Ferrari ho přijal v roce 1923 jako dar za vítězství v závodě od hraběte Enrica a Paolíny Barracových jako talisman pro štěstí po jednom z prvních leteckých pilotů na světě Francescovi Barracovi, jemuž samotnému ale štěstí nepřinesl. V roce 1939 Farrari představil svůj první vlastní vůz (prvních 5 let se továrna jmenovala Auto Avio Costruzioni, protože po odchodu z Alfy Romeo nesměl 5 let Enzo vyvinuté automobily prodávat pod svým jménem), model 815. Vůz byl karosován firmou Touring v Miláně.

Sama historie továrny Ferrari se začala psát po II. světové válce, kdy postupně z výrobních linek sjely modely 125 GT (s dvanáctiválcovým vidlicovým motorem o objemu 1497 cm³ a výkonu 72 HP), 125 S, 159 S a 166. V roce 1948 vznikl v podniku v Maranellu první jednomístný vůz (monopost) Grand Prix 124 F1 a ve stejném roce se technické taktovky firmy Ferrari ujal Aurelio Lampredi. A tak světlo světa spatřil model 125 F1 o výkonu 280 koní a nápravou De Dion. V 50. letech Ferrari proti všem svým zásadám vyrobila vůz 500 F2 se čtyřválcovým motorem. V tomto voze v letech 1952-53 pilot Alberto Ascari vyhrál 16 závodů a získal 2 tituly mistra světa.

Továrna Ferrari se však v té době zabývala také komerčními aktivitami, jejímž výsledkem byl model 375 Americana, první vůz který pro Ferrari konstruoval Pinin Farina. A následovaly modely 500 Mondial (2000 cm³) a 750 Monza. První z nich obdržel v roce 1956 charakteristický název Testarossa (červená hlava), jelikož některé hlavy válců byly nalakovány červeně. Model Ferrari 365 GTB/4 byl s dvanáctiválcovým motorem s dvojitým vačkovým hřídelem a objemem 4400 cm³ jedním z posledních velkých modelů s motorem umístěným vpředu, který dosahoval maximální rychlosti 280 km/h. Po vozu 365 GTB následovaly modely 308 GTB/GTS se středovým motorem a dvěma vačkovými hřídeli v hlavě a Ferrari 400. Všechny modely měly karosérie od Pinin Fariny. V roce 1966 založil Enzo Ferrari samostatný podnik Dino na počest svého jediného syna Alfredina Ferrariho, který bohužel zemřel v roce 1956 na nevyléčitelnou nemoc. O jeho vynikajících konstruktérských kvalitách svědčí návrhy výkonných vidlicových šestiválcových motorů. Značka Dino byla definitivně zavedena v roce 1965, přesto se neujala, a dnes ji znají jen znalci a fandové vozů Ferrari.

Dodnes opouští továrnu v Maranellu maximálně 15 vozů denně, továrna se stále specializuje na špičkové sportovní vozy, a není pochyb, že se tato značka stala symbolem automobilového sportu. O tom svědčí také výsledky v nejprestižnějším automobilovém seriálu – Formuli 1.

V současné době je jednoznačně nejvyhledávanějším a také nejcennějším vozem Ferrari kupé 250 GTO vyrobené po roce 1961 v sérii pouhých 39 kusů. Vysoce jsou také ceněny všechny modely, které nesou rukopis Pininfarina: Berlinetta 250GT, Berlinetta 365 GTB/4 "Daytona", dále typy 365 GT 2+2, 275 GTB/4, 250 GT Spyder California, Dino 246 GTS a z novější doby Berlinetta Boxer 512. Z novějším modelů je pak velice ceněn model F 40, který se koncem osmdesátých let vyráběl s třílitrovým osmiválcem o výkonu téměř 500 koní.


FERRARI 246 GT DINO

Enzo Ferrari vytvořil tento vůz na památku svého syna, který zemřel v roce 1956 na onemocnění ledvin. Automobil vycházel ze svého předchůdce...

Autor: Vít Kuchař  •  Vydáno: 1.11.2010 18:12  •  Přečteno: 4857x  •  Komentářů: 0